Barva střechy a fasádní barva: co se k čemu skutečně hodí

Střecha je na domě obvykle dřív než barva stěny. Vymění se jednou za třicet let, stojí násobně víc a její odstín si nikdo nevybírá podle omítky. Pořadí rozhodnutí je tím dané: střecha stojí, fasáda se k ní hledá.

Otázka, kterou pak dostane malíř, zní skoro vždycky stejně: „dá se sehnat barva v odstínu té krytiny?“ Na českém trhu je odpověď v drtivé většině případů ne, a nejde o nedostatek dobré vůle. Jde o to, že obě police leží v jiném pásmu jasu.

Na českém trhu vedeme střešní krytinu ve 190 aktivních položkách v 17 řadách u dvou výrobců, Gerard a SATJAM. Fasádní barvu vedeme ve 2 852 položkách ve dvou vzorkovnicích, Caparol a Jotun. Barevných hodnot je z toho 71 na straně střechy a 2 831 na straně barvy. Poměr čtyřicet ku jedné vypadá jako police, ve které se najde všechno.

Nenajde.

Stejná hodnota neznamená stejná plocha. Lesklý plech, sypaná břidlice na ocelové tašce a matná fasádní barva vrátí stejnou hodnotu jinak, protože o odraženém světle rozhoduje povrch, ne číslo. Uvedená přiřazení vedou ke správné kartě odstínů. Vzorek vynesený na stěnu a prohlédnutý vedle krytiny nenahrazují.

Tahle stránka neurčuje dostupnost. Výrobci publikují hodnoty barev, nepublikují úplnou mřížku „tenhle odstín v téhle řadě a v tomhle profilu“. Víme, že výrobce na českém trhu pracuje; jestli je konkrétní položka k dispozici ve zvoleném provedení, se potvrzuje při objednávce.

Změřeno: 17 ze 71

Každou hodnotu obou polic jsme převedli do barevného prostoru, kde se vzdálenost dvou hodnot blíží tomu, jak rozdíl vnímá oko, a u každého střešního odstínu jsme se zeptali, jestli mu některá z obou vzorkovnic nabídne prakticky totožný protějšek.

Caparol pokryje 16 střešních hodnot, Jotun 7. Sečteno bez duplicit: 17 ze 71. Tři čtvrtiny české střešní police nemají ve fasádní barvě dvojče a mít ho nebudou.

Proč: police neleží proti sobě, ale pod sebou

Rozdělení podle jasu vysvětluje celý výsledek jedním číslem. Medián jasu střešní police je 27, medián fasádní barvy 71 na stupnici, kde nula je černá a sto bílá. Nejde o dvě police se stejným rozsahem a jinými odstíny. Jde o dvě police, které se skoro nepřekrývají.

Osm procent fasádní vzorkovnice připadá na pásmo, ve kterém leží sedmdesát procent střešní police. A výsledek je přesně takový, jaký z toho plyne: ze 21 světlejších střešních hodnot má protějšek 13, z 50 tmavších jen 4.

Odtud plyne i to, které barevné čeledi vyjdou naprázdno: červená 23 hodnot bez protějšku, černá 11, modrá 7, šedá 4, hnědá 4, zelená 3. Není to díra v jedné čeledi, jakou známe z rakouského trhu. Je to díra ve spodním patře celé vzorkovnice.

Kde tmavá krytina končí

Nejtmavší položky police to ukazují nejostřeji. U každé z nich stojí nejbližší, co obě vzorkovnice mají.

Všimněte si, že u šesti nejtmavších položek stojí na straně Caparolu pořád tentýž odstín, Oliv 5. Není to shoda. Je to spodní hrana vzorkovnice: pod ní už fasádní barva nic nemá, takže se každý další krok do tmavé přiřadí k témuž poslednímu bodu. Nejtmavší hodnota, kterou obě vzorkovnice dohromady nabídnou, má jas 13, a sedm střešních položek leží ještě pod ní.

Kde se police potkají

Sedmnáct výjimek není náhodných. Jsou to světlé plechové krytiny a světlejší konec keramických tónů, tedy přesně to pásmo, kde fasádní barva žije.

Červená je zvláštní případ, který stojí za vlastní řádek. Červených střešních hodnot je 29 a 23 z nich zůstává bez protějšku, protože jsou to tmavé pálené tóny. Šest, které protějšek mají, je světlejších, a u tří z nich se hodnota trefí přesně, pokaždé u Caparolu: Gerard Heritage Scarlet vedle Rubin 25, Gerard Classic Spanish Red vedle Rubin 15, SATJAM cihlová (RAL 8004) vedle No. T09 Bungalow. Jotun se u téhle čeledi ani nepřiblíží. Kdo tedy staví na červené střeše a chce ji na fasádě zopakovat, má jedinou vzorkovnici, ve které to má smysl hledat.

Co z toho plyne pro rozhodování

Na českém trhu se barva střechy na stěnu nepřenáší. U tří čtvrtin krytin to nejde technicky, protože fasádní barva do toho pásma jasu nesahá, a u zbytku to obvykle nedává smysl ani výtvarně: opakovat tmavý tón krytiny na velké ploše stěny znamená sundat z domu právě ten kontrast, kvůli kterému tmavá střecha vypadá dobře.

Praktické pořadí je proto jiné, než jak zní původní otázka:

1. Střecha je zadání, ne proměnná. Zapište si její hodnotu, ne jen název odstínu: „antracit“ znamená u každého výrobce něco trochu jiného.
2. Ptejte se, co má stěna dělat vedle střechy, ne jak se jí má podobat. Světlejší stěna nechá tmavé střeše její tvar; stěna ve stejném pásmu ho smaže.
3. Odstín, který se se střechou opravdu potká, nechte prvkům mezi nimi. Klempířské prvky, podbití, okapy a sokl jsou plochy, kde se hodnota krytiny zopakovat dá a kde to má vizuální smysl.
4. Teprve pak vybírejte vzorkovnici. U tmavých a červených tónů rozhoduje, kterou vzorkovnici otevřete, víc než který odstín v ní hledáte.

Jak si to prohlédnout na svém domě

Rozdíl mezi „ladí“ a „neladí“ se u střechy a stěny hodnotí špatně z karty odstínů, protože obě plochy jsou velké, míří jinam a vidíte je za jiného světla. Nahrajte fotku svého domu do GetFacade a nechte si stěnu ukázat v několika odstínech na téhle konkrétní střeše. Střecha na snímku zůstává, jaká je, a to je celý smysl.

Before

After

Odpověď na otázku z první věty tedy zní: barvu v odstínu krytiny většinou neseženete a nepotřebujete ji. Střecha rozhodla dřív a rozhodla natrvalo. Fasádní barva se vybírá k ní, ne z ní.